5. sraz pořádaný LC týmem se konal opět v Praze, přičemž letos již podruhé a to přesně po třech měsících. Posledně to bylo 9.8. 2008 a já mám stále pocit, jako by to bylo před týdnem. Vše začalo v neděli ráno krásného slunečného dne, kdy jsem se sešel v 9:15 na Holešovickém nádraží s LC týmem a ostatními účastníky už jako poslední člen. Následovalo přivítaní s Arakangou, constantinem, Sethesem, Pablem, Potkankou a Lufíkem. Než jsem se stačil rozkoukat, šlo se už někam za vlakové nástupiště splnit první bod velmi pestrého programu tohoto srazu a tedy zazpívat LC hymnu. Vše probíhalo asi takto, Ari mi vrazila do ruky papír A4. formátu s krkolomným textem a řekla "tady máš text, tohle zazpíváme". Ari tedy vytáhla videokameru položila ji na okraj stěny výstupového portálu z nádraží a začalo se. Byl jsem trochu nesvůj, když mi bylo dáno najevo, že se to jede bez přípravy. Přišlo mi tedy nakonec trochu trapné, když ostatní tak báječně zpívali a já s Pablem jim to nechtěl kazit, a tak jsme jen naslouchali a hráli divadélko (mimochodem Pabla na videu neuvidíte, pač se skoval) XD. Trochu mě jen znepokojoval ten řidič autobusu, co na nás tak vyjeveně zíral z okna svého zaparkovaného autobusu naproti nám. On řidič autobusu totiž asi trochu nechápal, když viděl bandu lidiček, jak si natáčí uprostřed chodníků vlastní videoklip XD, ale ono v Praze je možné asi všechno, takže se vlastně není ani čemu divit XD.
Po dokončení této maškarády jsme se přemístili metrem na Václavák, kde jsem zapadli do Macdonaldu uskutečnit další část předem naplánovaného programu. V Macu to bylo pro mne nyní už jako doma, pač jsme zde byli i minule :-), on totiž ten prostor v něm byl úplně ideální na to, abychom mohli zahájit vědomostní kvíz.
Ovšem nejprve nás Lufík zasypala hromadou všemožných TR časopisů a komiksů, které nám přivezla na moje přání ukázat. I přes to jakoby trochu nervózní Ari naléhala, že je potřeba začít hrát, jinak to nestihneme, jelikož Pablo prý musí ve 12:30 na autobus, neboť jede už domů a v současné chvíli bylo už skoro 10:00. Dobře tedy, začalo se hrát. Sethes vysypal na stůl několik papírků s čísly (konečně už normální papírky a ne toaleťák jako minule XD či co to vlastně vůbec bylo), a začalo se losovat, kdo proti komu bude hrát, ono se totiž hrálo ve stylu A-Z kvíz. Já tedy dostal proti sobě constantina a ve druhé skupině Potkanka Lufíka. Sváděli jsme spolu s constantinem opravdu tvrdý, ale férový souboj, ze kterého jsem náhodou a kupodivu vyšel sice s odřenýma ušima, ale vítězně, já. U vedlejšího stolu ve stejném kvízu zvítězila zcela drtivě nahrocená Potkana nad jakoby bezmocnou Lufí, která byla bohužel handicapovaná tím, že ještě nehrála první díly TR od Core. Nadešel čas, aby se utkali vítězové proti sobě. Já tedy proti Potkance, vím že by jste rádi slyšeli, jak jsem Potkanku poslal domů, ale obávám se že vás zklamu, Potkanka byla zkrátka tak nahrocená, že se nedala zastavit a vyskákala mi políčka kvízu jak hladový šachový kůň XD. Následoval další soutěžní úkol a tím bylo řešení šifer. Každý jsme dostali stejné tři šifry (nebudu prozrazovat jaké, přeci jen ten kdo tohle čte, tak patrně ví, že Potkanka je nyní stroj na vyhrávání, a šifry se musí prostě držet pod pokličkou, ať jsou podmínky v případě i vaší účasti pro všechny stejné) a měli za úkol je co nejrychleji rozluštit. Opět jsem potřeboval několik rad, a opět jsem skončil jako poslední XD a to i přes to, že jsem se snažil opisovat XD. No co no, přeci jen jsem na tábory jako malý nejezdil takže… Nuže soutěž tedy skončila a vítězem se stal/a dle očekávání Potkanka, druhý skončil constantine a třetí jsme skončili já s Lufíkem.
Nadešel čas se rozloučit s Pablem a doprovodit ho na autobusovou zastávku Florenc, kde tento sraz pro něj bohužel skončil. Jelo se tedy metrem na onu zastávku, kde jsme se s ním všichni dojemně rozloučili a opět jsme metrem svištěli nyní na zastávku Dejvická a to konkrétně do čajovny, která byla samozřejmě ještě zavřená (jen do 14:00) a tak se tedy šlo do KFC na oběd. Zde jsme si každý dali jídlo dle svých představ a chuti :-) a při tom si povídali o všem možném, co nás zajímalo a co nás bavilo :-). Po zhruba asi tak třičtvrtě hodince jsme se přesunuli opět před portál již zmiňované zavřené čajovny, kde jsme asi ještě tak 5 minut čekali. Už jsme to chtěli zabalit, když najednou jeden típek otevřel dveře a pustil nás konečně dovnitř.
V čajovně byla poměrně slušná legrace, ono číst si totiž nabídkový lístek, když spíše bych to nazval biblí XD, se vám pěkně protáčely panenky. Ach ty názvy, abych to trochu upřesnil, tak já jsem si dal (a že mi to dalo práci si na tento název rozpomenout i po tak krátké době XD) božskou trojjedinečnost, v popisku bylo napsáno, že to je něco na způsob, dva v jednom, nebo spíše jeden ve dvou či dva v jedné ba jedna ve dvou, kdo se v tom má vyznat XD. Stejně jsme si to dali téměř všichni a chutnalo to jako normální zelený čaj, akorát s tím, že tenhle stál 65 KČ XD. Zde jsme při popíjení čaje v oné místnosti na indický způsob probírali další naše témata, povídali si vtipy atd., zkrátka zábava fajnová a prvotřídní :-).
Kolem půl páté jsme se odsud odloučili a jeli se pokusit chytnout můj již nechytitelný vlak XD, který mi ujel asi tak o 2 minuty XD. Ok, tak jsem si alespoň šel koupit lístek na cestu domů a jeli jsme se podívat s Potkanou na Holešovické autobusové nádraží, kdy že jí to vlastně jede. Když jsme nakonec dorazili Potkanka zjistila, že autobus jí právě ujel a další jí jede až za hodinu a půl. Jó holt se ta grupa né a né rozpustit no XD. Nakonec jsme tedy jeli zpět na Masarykovo nástupiště, odkud jsem jel domů, ale mezitím se v metru od nás odloučila Ari constantine a Lufík. Rozloučili jsme se tedy a jeli já, Potkanka a Sethes na nádraží, ze kterého jsem jel já. Při cestě nás čas začal opět nepříjemně tlačit, a tak jsme si trochu všichni zaběhali po těch největších jezdících schodech v Pražském metru XD. Na nástupišti jsem nastoupil do vlaku a s posledními členy se rozloučil skrze otevřené okénko uličky rychlíku. Poslední zamávání a následovala cesta si najít místo k sezení.
Vlak byl doslova přecpaný školáky jenž jeli na internáty a koleje. Nakonec jsem ulovil místo až někde vpředu ve vlaku i přes to, že jsem nastoupil někde na konci XD. Společnost v kupé mi dělal jeden trochu opilý pán ze kterého byl cítit kouř a táhl chlast. Průvodčímu věnoval jedny ze svých třech hodinek a krabičku od nich na požádání průvodčího vyhodil z okénka (snaď nikoho nezasáhl XD). No tenhle moc milej lehce obtěžující strejda nakonec vystoupil ihned na první zastávce a já měl tak celé kupé pro sebe, trochu jsem tam vyvětral průvanem, pohodlně se usadil a svištěl si to až domů :-). Tím pro mě skončil jeden z dalších jedním slovem parádních srazů.
Taková malá poznámečka: tímto chci poděkovat všem účastníkům srazu za suprovou zábavu a příjemně strávené chvíle, "děkuji, byli jste báječní".