Zpráva z 5. srazu - Pablo

Pátý sraz LC - to už je vcelku dost. Přece jen, pětka něco znamená a má mnoho významů. Například Davidova hvězda má pět cípů, jež představují pět kontinentů. I když mě se zdá, že jich je víc. No schválně - Afrika, Amerika, Asie, Evropa, Austrálie a otázka jestli tehdy počítali s Antarktidou. Máme pět smyslů - čich, zrak, chuť, hmat, sluch no a pokud dostaneme pětku ve škole, tak nás to moc nepotěší, ale to je trochu záporné označení pětky. Ve světě Tomb Raideru byl pátý díl posledním, postaveným na původním enginu. Znamená to snad, že by tohle mohl být například poslední sraz postavený na znalostních kvízech? Nemyslím si, ale možné to je. Třeba bude příště postaven na fyzických zdatnostech srazantů. Kdo ví. Raději tuhle úvahu nechám na čísle šest. Já tady však dnes řeším pětku.

V době, kdy píši tuto kratičkou reportáž, vyšlo už mnoho zpráv a možná, že jsem dokonce poslední, kdo toto píše. Čili jak to udělat alespoň trochu originální? Třeba bych to mohl napsat super krátce. Něco ve stylu - Přišel jsem, viděl jsem, nezvítězil jsem, odjel jsem, ale stálo to za to. Tak jo. To by bylo asi moc krátké. Takže teď už to zkusím napsat tak nějak normálně.

Čili ráno jsem vstal, sbalil si zbytky posledních věcí, které se mi váleli na stole, jelikož jsem věděl že o půl jedné budu muset vyrazit domů. Navštívil jsem paní domácí, jež ještě tiskla poslední věci na sraz a byly jsme připraveni vyjít. Rychle jsme spěchali na autobus a já se v Praze asi nějak výškově zmenšil, neb se mi nohavice riflí neustále namáčeli do kaluží a já si je navíc přišlapoval, což se mi nikdy nestávalo. Autobus jsme stihli tak akorát a vyrazili jsme směrem na Kačerov. Tam už nás čekal Sethes s Lufíkem. Představili jsme se, udělali pár záběrů a než byste řekli švec, přijel nám autobusem i constantine.

Takže co teď? A jo, nádraží Holešovice. Tedy alespoň myslím, neb já a názvy čehokoli nejsme už dlouho kamarádi a tak je možné, že vám tady budu prasprostě kecat. Ale věřím, že se to tak jmenovalo. Čili jsme vyrazili, cestou si povídali o všem možném např. jak se dostat tam dolů v demoverzi TRU atd. Nakonec jsme dorazili a jak jsem byl mimo, tak jsem si ani nestihl všimnout, že se k nám přidala Potkanka a hned v zápětí Willy. A jelikož jsme byli už všichni, přišel na řadu zpěv jisté hymny, zvané LC hymna.

Tak jsme si stoupli k jednomu schodišti, všichni se shlukli do jednoho chumlu a tak jako herci hrají před svým publikem, mi začali zpívat před zástupem řidičů v autobusech. Myslím ale, že se jim představení moc nelíbilo, protože jsem si všiml, že někteří spali. A ti ostatní asi byli vyjeveni, co že se to tam vlastně děje. Nicméně je tedy vše pečlivě nafilmováno a raději ty záběry nechci vidět. I když vlastně proč ne, když jsem se tam vcelku solidně schoval :D

Přišel čas hrát připravené kvízy a tak bylo potřeba najít vhodné místo. Tím se už stala, dalo by se říci tradičně, jedna z prodejen Mc Donnaldu. Tak jsme si zabrali polovinu místnosti ve vrchním patře, každý s nějakým nápojem a začalo se. První se měli představit postavy. Každý měl totiž za někoho přijít a ostatní měli hádat, kdo to je. Myslím, že všichni uhodli a docela by mě zajímalo, zda-li byla tato soutěž bodově ohodnocena. Ach ta paměť.

Nyní se přešlo na novou obdobu soutěže známé z České televize - Az kvíz u nás přejmenované jako TRAZ. Tzn. že účelem nebylo spojit tři strany, ale získat co nejvíce políček. Po té se rozdělili soutěžící do týmů, které bojovaly proti sobě. vznikly nám tak dvojice: constantine x Willy a Potkanka x Lufík. Všichni bojovali odhodlaně rozdrtit svého soupeře. Všude létali kusy masa a krev, až nakonec vyhrála Potkanka. Další na řadu přišla hra KUFTR. To je další obdoba pořadu z ČT, tentokráte však - kufru. Týmy, jež byly proti sobě, byly tentokráte pospolu. Nejdříve se vymýšlela slova a pak se zadávala soupeřům s tím, že ta slova mají uhodnout. A že padala pěkně drsná slova. Nejvíc mě asi rozesmálo slovo - Šestiruká mečová Shiva. To mi fakt tekly slzy z očí, když tohle hádali. Prostě šílené. Jo, ještě bych málem zapomněl na hru s šiframi, ty byly též zajimavé. Přiznám se, že kdybych je řešil sám, asi bych moc dobře nedopadl. Díky Bohům, že jsem je však řešit nemusel.

A tak se nakonec dostáváme k vyhodnocení soutěží. Po sečtení veškerých bodů ze všech možných i nemožných her, vyhrála regulérně Potkanka. Na druhém místě pak byl constantine a třetí příčku obsadili shodně Lufík s Willym. Netrvalo dlouho a všichni jsme se začali zvedat a spěchat na autobusák, neb můj autobus měl v plánu odjet. A tak jsme pobíhali, až jsme ho stihli. Se všemi jsem se rozloučil a vydal se napříč dobrodružství - bloudění skrz Brno. Ono, měl jsem najít cestu na hlavní autobusové nádraží od hotelu Grand. Ti co to tam znají se mi asi smějí, protože je to opravdu velmi přímočaré, ale já který si to procházel poprvé... No radši se nebudu zmiňovat.

A tím tedy končím tuto zprávu s tvrzením, že bych určitě tento sraz nehodnotil pětkou, i když byl pátý, ale i přes jeho značnou zkrácenost z mého pohledu, ho ohodnotím známkou jedna mínus. To mínus je za to, že se vždy dá udělat všechno lépe a já věřím, že šestka bude zase o něco lepší. Ale to už je otázka budoucnosti.

Sdílet:
comments powered by Disqus