Zpráva z 15. srazu

Rok se s rokem sešel, nastalo 25. června a s tímhle datem i čas oslav. A že bylo co slavit! Naše stránky ladycroft.cz se pomalu překulují z dětství do teenagerství, ale v pubertě už dávno jsou. Co si budeme nalhávat, protože tu neplechu, kterou občas vyvádí... Těžké být rodičem/adminem v dnešní době. A protože 12 let je významný rok života, bylo potřeba dát stránkám i řádný dar. Tím největším byl jednoznačně nový kabátek, do kterého se stránky oblékly. Už nejsou modré! Stránky potemněly, jako kobka, ve které Lara uvízla, když jí Von Croy šlápl na prsty a ona spadla do jejich hlubin... ale to jsme hodně odbočili. Dalším darem byla oslava a to s nikým jiným, než s fanoušky Lary Croft a Tomb Raidera. Pojďme si nyní povědět, jaká ta oslava byla. Pojďme si povědět o 15. srazu Ladycroft.

Sraz tradičně pro adminy stránek začal opět den předem, kdy se řešilo ještě několik málo věcí. Třeba se dotvářela jedna karetní hra (Ari opět předvedla, že při práci v presu zvládá i nemožné a výsledek je vždy luxusní!), dodělával se dort (pan c. je talent) a zároveň se popíjelo víno u filmů. Spánek jsme započali až po třetí hodině ranní, takže hrozba zombie módu na další den byla více než pravděpodobná. Stala se však? Řekl bych, že kupodivu ne.

Sraz jsme tentokráte rozdělili na dvě části. Ta první, byla pro naše nejvěrnější návštěvníky, kteří chodí na srazy již pravidelně. Tedy pro Fila, Potkanku a Willyho. Započala již v 10 dopoledne a probíhala v levelu Pablo’s home. Během této doby se povídalo, rozebíralo se spousty věcí, samozřejmě s Tomb Raiderem a Larou spjatých, ale témata nás pak zavedla samozřejmě i jinam a mimo to se snědl i již dříve avizovaný constantinův LC dort! Mňami! Taktéž jsme dostali od Willyho úžasný dar – plakát „Už 12 let táhneme za jeden provaz“ na kterém Willy předvedl své umělecké schopnosti a vyobrazil naši šestici v kreslené verzi na pozadí s Larou Croft a pražským hradem (možno vidět v galerii)! Plakát je luxusní a my ti Willy moc děkujeme :) Tím jsme však neskončili.

Zatímco Ari a constantine vymýšleli šifru na druhou část srazu, já, Potkanka, Fil a Willy jsme potřebovali rozhýbat mozkové, ale i fyzické závity a spustili velmi zajímavou hru. Házení si s různě tvarovanými polštáři a přitom hrát Tomb Raider slovní fotbal. Věřte nebo ne, vymýšlet slova, kdy všechno vždycky končí na A, E, nebo N a zároveň neustále v rychlosti házet s polštáři, kdy se jich v jednu chvíli dostalo do hry až čtyři, bylo velmi náročné. A to si představte, že jsme to takhle vydrželi hrát v kuse téměř hodinu a půl. Myslím si, že naše hrdinka by na nás byla pyšná! A to nás navíc strašil celou dobu duch ukrytý v mém bytě, který sem tam házel okenicemi, sem tam vydával podivné zvuky. Nic, na co bych já osobně nebyl zvyklý, ale byli na to zvyklí i návštěvníci? Naštěstí tato hra sloužila i jako vymýtání a díky tomu se podařilo ducha zahnat!

No nic. Bylo téměř čtrnáct odpoledne a to byla hodina, kdy na Vyšehradském metru započala druhá část našeho srazu. Tentokráte s nováčky. Vzali jsme tedy deky, jídlo, hry a šifry a vydali se za ostatními na místo určení, kde jsme se setkali s mnohými tvářemi pro nás neznámými, avšak velmi známými v Tomb Raider české komunitě. Jednalo se o Charlie, LaruH, Carolin Ku, její kamarádku Elišku a Elfíka Poetu. Seznámili jsme se a hned na to se vydali do středu Vyšehradského komplexu, kde jsme využili hezkého dne a udělali si TR piknik. Vím, že fanoušci Lary Croft jsou velmi talentovaní lidé, ale i tak mě to nikdy nepřestává udivovat. Po roztažení piknikové deky se všude po středu rozmístilo jídlo, které návštěvníci připravili doma. Co se musí konstatovat... Všechno bylo tak úžasné a dobré! Marcipánové TR lékárničky, kokosové sušenky, anglické sušenky. No mohli jsme se mít lépe?

Aby opadla nervozita z neznámých lidí, rozhodli jsme se ještě jednou každý představit a povyprávět si příběh o tom, jak jsme se s Tomb Raiderem seznámili, který díl a artefakt je náš nejoblíbenější, nějakou hezkou historku s Tomb Raiderem spjatou a podobně. Hned na to přišla na řadu šifra, která se skládala z dílčích samostatných úkolů zakódovaných v morseovce a hieroglyfech, skrze které se dozvěděli návštěvníci otázky k tajence, ve které pak museli spojit své síly, aby zjistili řešení. Samozřejmě následovaly další diskuze a hra o blafování zvaná Vražedná archeologie, kterou nakonec po velkém finálním souboji s Potkankou vyhrál Elfík Poeta. Čas postoupil a první návštěvníci nás začali opouštět. Nejdříve Carolin Ka s Eliškou, následně Willy a Elfík Poeta, který nám před tím ještě stihl darovat překrásný plakát s Larou z Legend. Taktéž moc děkujeme :)

Hry ovšem pokračovaly. Co třeba Lařino sídlo spí? Hra na motivy Městečko Palermo spí, až na to, že my si ještě rozdělovali, kdo co budeme za postavy a jednalo se tedy i trochu o role playing. Jenže tohle by chtělo hrát častěji, protože postupně jsme jako vypravěči zapomínali, kdo byl vrah, kdo byl lékař apod. Příště musíme s tímhle začít dříve. Poté, co odešla Ari, jsme zkoušeli jmenovat, jak jdou za sebou jednotlivé levely v různých TR dílech. Zjistil jsem, jak moc jsem v tomhle nevzdělán. Obzvláště, když někteří měli toto vzdělání dokonce v němčině! Po odchodu Charlie a LaryH jsme zbyli jen čtyři. Co to znamenalo? Víte, jak se loučíte, ale furt si máte o čem vykládat, takže projdete o pár kroků dál a diskuze probíhá další hodinu. Tak přesně takhle vypadalo zakončení i našeho srazu. Já, constantine, Fil a Potkanka jsme měli prostě příliš mnoho témat. A co třeba si do toho ještě zatancovat a zpívat Die Natla, Die! Folkovou píseň od thatnorskchick2. Ano, i takhle někdy probíhají naše setkání.

Co říci závěrem? Tenhle sraz byl magický! Spousty zážitků, spousty skvělých lidí a spousty úžasných chvil. Chceme tedy poděkovat všem návštěvníkům. Děkujeme za všechno, co jste na sraz připravili, za jídlo, překrásné dárky, za vaši přítomnost a moc doufáme, že jste se nenechali odradit a příště přijdete znovu. My se totiž už teď na vás moc těšíme. Ještě jednou moc děkujeme :)

Sdílet:
comments powered by Disqus