Recenze

Jméno Toby Gard asi nikomu z vás moc představovat nemusím, ano, je to ten, co stojí za zrodem první Lary. Po prvním díle opustil Core, aby udělal svou vlastní hru. (Galleon, vyšel pouze pro Xbox). A nyní se znovu vrací, aby pomohl na vývoji Tomb Raider: Legend (Dále jen TRL).

Když jsem se poprvé dozvěděl, že se chystá již sedmý díl této úžasné série, byla moje radost veliká, jako její fanoušek jsem byl rád, že se naše Lara znovu vrátí na obrazovky monitorů. A byl jsem velice zvědav, v jaké formě se vrátí po jejím posledním skvělém tažení. O to větší bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že se Lara od základů změnila, její vzhled a pohyb. A ještě větší překvapení bylo, když jsem se dozvěděl, že ji již nedělá Core, ale hoši z Crystal Dynamics, kteří se ještě rozhodli jakoby zapomenout všechny díly a navázat na první (Což byla - alespoň pro mě - velká škoda, protože jsem byl zvědav, jak bude pokračovat Lara s Kurtisem apod.)

V tu chvíli mě zaplavily rozporuplné pocity. Jedna půlka mě byla smutná, že naše Core je již venku ze hry, ale druhá půlka si vzpomněla na legendární sérii Legacy of Kain a musel jsem uznat, že pokud byl ještě někdo, kdo by Laru dokázal tak jako Core, tak asi jedině oni. Nakonec nezbylo než čekat a nyní je Lara zde a my se podíváme, co nám přinesla.

 

 

 

Jak už jsem výše nakousl, „tahle“ Lara jakoby nepřímo navazuje na první díl série, takže co příběh. Hned ze začátku se nám ukáže intro, malá Lara v letadle se svojí matkou. Letadlo má ale poruchu a zřítí se hluboko do nepálských hor. Obě to sice přežijí, ale najdou chrám, kde Lařina matka záhadně zmizí. Pak se spustí působivé video, jak Lara šplhá vysoko po skalách v Bolivii. Jak jistě tušíte, příběh se bude točit kolem záchrany její matky a záhadného předmětu, který s tím úzce souvisí. Přitom ji provází smutné vzpomínky z její minulosti, kdy byl zavražděn skoro celý její tým ve vykopávkách v Peru. V cestě jí bude stát ambiciózní J. W. Rutland, bohatý frajer, který nesnese, pokud se dějí věci jinak, než on chce. Amanda Evert, Lařina kdysi velmi dobrá kamarádka, ale zahynula při neštěstí v Peru, nebo si to alespoň Lara myslí… no a spoustu modrých křupanů, kteří pracují ve jménu Rutlanda. A pak tygři, sem tam nějáká ta příšera, no a desítky pastí, které mají za úkol změnit Lařin vzhled. Prostě Tombraiderovská klasika, neklasicky udělaná. Na stranu druhou Laře bude pomáhat její současný tým, operátor Zip, který s Larou mluví přes komunikátor a Alister, který rovněž Laře pomáhá. A co by to bylo za Tomb Raider, kdyby zde chyběl sluha Winston. Časem se ještě k Laře připojí její kamarádka Anaya Imanu. I když musím přiznat, že po příběhové stránce je asi Legend nejslabší ze všech TR. Příběh je sice hráči nenásilně vyprávěn ve filmovém pojetí, ostatně jako vždy, ale je neucelený a od tvůrců Legacy of Kain bych čekal i lepší zápletku. Lokace, ve kterých se příběh a vlastně celá hra odvíjí, jsou jedním slovem úchvatné. Ale o tom až níže.

 

 

 

Lara nás zase provede po exotických místech, jako je např. Bolivie, Peru a Ghana. Podíváme se i do Japonska, Anglie, studeného Kazachstánu, či - jak už jsem výše zmiňoval - do Nepálu. Všechny tyto oblasti mají jedno společné : naprosto výbornou grafiku a dá se říct, že skutečně „žijí,“ v Bolivii je naprosto úchvatná příroda, když vylezete z krásného jezírka a teď vám do obličeje zasvítí slunce. Nebo zase ten Nepál, ledové jeskyně jsou také moc pěkné, Japonsko uvidíte převážně zhora, ale i tak je to nádhera. A Ghana? Tak tu si budete pamatovat hodně dlouho. A zkrátka, co se týče lokací, můžu jen chválit, vše je sladěno, nic zbytečného a vše balí krásná grafika. I když ty pravé orgie rozpoutá teprve nastavení grafiky nové generace. O tom však níže.

Všude na vás působí rozlehlost a volnost, i když cesta je vždy téměř jen jedna, pořád máte pocit jisté svobody, třeba v Ghaně apod. A to můžu rovněž jen chválit. Vše také podléhá přísným zákonům fyziky a to samozřejmě jak okolí, tak i Lara, na fyzice jsou také postaveny hádanky. Třeba musíte dotlačit nějakou bednu na houpačku a skočit na druhý konec a tak tu bednu vyšvihnout o patro výš. Koneckonců, právě díky tomu, že je vše sladěno, hádanky krásně zapadají do přirozeného okolí, o to těžší je najít cestu, či správné řešení, ale nechci, abyste nabyli dojmu, že je hra těžká, to vůbec ne. Což hratelnosti jen pomáhá.

 

 

 

No a když už jsem nakousl tu hratelnost, Lara má zase nové pohyby, umí kotouly, skoky a podobně, ale hlavně s ní teď můžete skákat krásné šipky, či dovádět v podobě přemetů: ruce, nohy, ruce, nohy, ruce, nohy, parakotoul. Zkrátka : s novou Larou se nudit nebudete. Nyní se už zase udrží jakkoliv dlouho na římse či tyči. Jinak k ovládání : tak snad poprvé se objevilo prohlášení, že je tohle první díl, který se hraje lépe na klávesnici a ne na ovladači. Já zatím vždy hrál na klávesnici a osobně si myslím, že jde jen o zvyk nebo o nervy, takže tohle nechám na vás. Kamera je doposud nejlepší, i když je ještě stále sem tam chaotická a neposedná a někdy vás pěkně pozlobí, není to tak zlé. Třeba když jste na římse a potřebovali jste se rozhlédnout a v tu chvíli se kamera přilepila na Lařino tělo a vy viděli kulový, v takových chvílích to naštve a neříkejte, že se vám to nestalo. To, že kamera sem tam zajede do zdi či do Lařina těla asi nepřekvapí, ale jak jsem již řekl, je to spíš ojedinělé, ale bohužel jako na potvoru v klíčových situacích. Jinak lara se ovládá vcelku pohodlně a konečně zmizelo tak zvaný pokus, omyl a loadování… Naznačuju tím desatero pokusů o skok a nakonec smrt. Zde se Lara ještě třeba po nevydařeném skoku zachytí kousíčky prstů a vy máte krátký čas na to stisknout klávesu a zachránit ji tak. Konečně se lara také osvobodila z takzvaného čtvercového pohybu a teď si konečně naplno budete užívat její pohyby, skoky a vůbec vše. Díky tomu je výborná i sama hratelnost a vše je přirozenější. Takže krom kamery, která je stále ještě malinko „odfláknutá“ je hratelnost víc než výborná. Jinak jak se změnila naše hrdinka? Mrkněte se o odstavec níž…

Takže krom pohybů a toho, co jsem vyjmenoval, má také Lara kompletně jiný vzhled, ale na co by bylo nové krásné prostředí, když by se nezměnila i samotná hrdinka, tak, aby do něj zapadla, že. Jinak ironie a ostrý jazyk na nepřátele jí zůstal, snad byly jen přebroušeny… Lařino tělo a obzvlášť její hrudník zde opravdu zmiňovat nebudu, protože je to škoda a myslím, že každý recenzent, který tím zaplácne polovinu své recenze by se nad tím měl zamyslet. Ale je tu spoustu novinek a nebo jen ty staré vylepšené, vlasy jí vlají po větru, když Lara vyleze z vody, je celá mokrá, a to i oblečení a kape z ní voda. Lařina animace plavání je špičková a pokud budete chtít cokoliv zrychlit, šplhání, či ručkování nebo už již zmiňované plavání, stačí za sebou mačkat jisté tlačítko. Pokud jí třeba chvíli necháte v klidu stát, začne si upravovat opasek nebo rukavice, také se ohne a začne si zavazovat tkaničku, třeba v Ghaně zahání komáry a nebo v Japonsku si oprašuje šaty. Zkrátka i to přispívá k přirozenosti.

No a jistě vás zajímá hudba, v TR jí nikdy moc nebylo a když už začala nějaká ta skladba hrát, poznali jste, že vstupujete do nějaké té důležité místnosti, nebo vás čeká souboj s bossem. A nejinak tomu je i teď. Jejím skladatelem je herní hudebník Troels Brun Folmann. Hudba podbarvuje jen zásadní herní okamžiky, což na to, že jí je prý celkem 120 minut, je divné, protože hra je celkem dost krátká, ale o tom později. Aby Troels dosáhl svého cíle, použil klasického epického orchestru , symfonického sboru a různých elektronických zvuků. Jak říkám, hudba zde podbarvuje jen ty důležitější herní okamžiky, třeba animace atd. a právě pro tohle Troels prý dokonce vytvořil speciální techniku „micro scoring“, díky níž se hudba sama adaptuje na konkrétní situaci podle chování hráče. Na konec nemůžu tedy hudbě nic vytknout, je krásná, pamětníky zaujme hned první skladba, ale prostě hudba z Angel of Darkness je atmosféričtější, čekal jsem, že když už tak, že hudba v Legend se jí alespoň vyrovná, ale tím nechci vůbec říct, že by nebyla dobrá, naopak.

Mezi hry, takzvané cut scény a secrety? Ano, ano i to je další novinka do série TR. V mezihrách Lara většinou osedlá motorku Ducati a bude se na ni zběsile prohánět a v cut scénách Laru budete muset zachraňovat před jistou smrtí zmáčknutím té či oné šipky jak vám hra radí. Obojí je velmi vítané zpestření hry, i když mezihry plní svou úlohu spíš jen napůl, i tady musím pochválit. A ještě tu máme zase staré dobré secrety, ano to sice žádná novinka není, ale uvádím je tu proto, že v šestém díle chyběly. V každé kapitolce vypadají jinak a samozřejmě po jejich vysbírání se vám otevírají bonusové věci jako jsou oblečky na Laru (kterých je tentokrát úctyhodných 32) a videa, profily osob a spousty dalších, jistá novinka v nich ale je a to je, že jsou rozdělené na bronzové stříbrné a zlaté. Zatím co o bronzové skoro zakopáváte, zlatý je v každé misi jen jeden a je ho nejtěžší najít. Takže i tady jsou vítané novinky a jen hru zpestřují.

 

 

 

No také jsem zde nakousl něco o celkové době hraní, tak bohužel je to asi druhá nejslabší strana TRL. Něco kolem osmi hodin je skutečně málo, po dohrání jsem měl stále ještě chuť na několik kapitolek. TRL se tak bohužel řadí do kategorie her na jednu noc, můžu jen doporučit hrát na vyšší obtížnost pokud nechcete za chvíli sledovat závěrečné video. Bohužel se i ukázalo, že řešení každé hádanky či cesty je jen jedno. Tím pádem zde není nic co by nutilo hráče si to dát znovu a sama hratelnost a grafika to asi nezachrání. Při tom stačilo trochu zkomplikovat příběh a nebo ho udělat delší, tady bohužel moc chvály nebude, spíš naopak.

Tak a zase ta grafika o které jsem tady tolikrát mluvil, musím říct, že je skutečně pěkná, ale myslím, že vsázet jen na grafiku se ne vždy vyplácí. Hra by vám měla běžet plynule na nejnižší detaily na 64Mb grafice a 256 Ram, 1000MHz CPU, Windows 2000, nebo XP a hra si z vašeho disku ukousne také pořádně velký kus. Alespoň tak je to uváděno, musím říct, že realita je poněkud jiná a pokud si budete chtít dopřát ty nejlepší detaily plus next grafiku, budete muset svého plechového miláčka trošku nakrmit… V Laře je nyní přes 9000 polygonů, tedy skoro dvojnásobek toho co v AoD a je to také poznat. Ke grafice zkrátka nemám co vyknout, snad jen to, že kdyby na ní trochu ubrali a to co by ubrali vložili do příběhu a ten tak prodloužili, nebo zkomplikovali...

Co zde ještě chybí? No samozřejmě vybavení a arzenál Lary. Na Laře je tentokrát veškerá výbava vidět, zbraně, granáty atd., takže máte pořád přehled o tom, co si nesete. Lara má k dispozici komunikátor přes který se baví se Zipem, dále baterku, kterou má připevněnou na rameni. Magnetický hák, dalekohled a dálkové analyzační zařízení (PDA). Přes komunikátor dostává Lara neustále informace od Zipa a sem tam od Alistera a také oba výstižně komentují to, co Lara dělá. Baterka se samozřejmě hodí kam jinam než tam, kde není světlo a Lara by tak mohla třeba zahučet do propasti. Pomalu se sice vybíjí její baterie, ale po chviličce se zase nabije. Magnetický hák, zatraceně užitečná věcička bez které by se Lara moc daleko nedostala, věc na kterou ho můžete použít se leskne. Často se tak právě jen díky háku dostanete ke skrytému secretu a dokonce ho budete nutně potřebovat i na překonání překážek, abyste vůbec mohli pokračovat v cestě dále. Dalekohled, jeho funkci asi nemusím popisovat, tady bych jen dodal, že má zoom a díky dalekohledu zjistíte i takzvaná aktivní místa a tím vám pomůže i v řešení hádanek. No a PDA? Tak to slouží také jako mapa a i přes něj Lara dostává zprávy a informace.

Co arzenál? Tak Lařiny devítky ani zmiňovat nebudu, ty k ní neodmyslitelně patří, snad jen dodám, že mají nekonečno munice a dokonce je i možnost jejich vylepšení… Krom svých klasických pistolí se ještě Lara dostane k dalším sedmi zbraním včetně útočné pušky, samopalů, RPG, granátometu a brokovnice. Z toho může Lara mít u sebe vždy jen pistole a jednu zbraň na zádech plus granáty pod baťohem. Takže i tentokrát s Larou budete mít v čem vybírat. Zbraně mají věrohodný zvuk a působí zpracováním celkem věrně.

 

 

 

No a jsme na konci… Takže co ještě? Jo, jako soudce vynesu VERDIKT!

Nová Lara přinesla opravdu spoustu nového a nebo předělaného starého, ale v každém případě je o co stát. Slabý příběh, krátkou herní dobu a drobné chybky vynahrazuje skvělá grafika, výborná hratelnost, dechberoucí exotické lokace a zkrátka tento titul si nesmíte nechat ujít. Já se nakonec přikláním k hodnocení 88% a zatím si pevně stojím.

Plusy:
+ Grafika
+ Lokace
+ Hratelnost
+ Hudba
+ Mezihry a cut scény
+ Zbraně

Mínusy:
- Příběh
- Celková doba hraní
- Chybky
- Hudba
- HW náročnost

Tomb Raider: Legend - 88%

Sdílet: