Deskovka Angel of Darkness - dojmy

     Protože jsme se už dlouho neviděli, rozhodli jsme se s constantinem a Pablem pro menší týmové setkání. Čirou náhodou constantine krátce před tímto setkáním objednal deskovou hru k Tomb Raider: Angel of Darkness, což znamenalo, že téma našeho setkání bylo okamžitě rozhodnuto - bude se hrát! 
 
     Samotnou hru vám nafotil constantine v samostatném článku, tak se nebudu zdržovat tím, že bych obšírněji popisovala její obsah. Je pro maxiálně čtyři hráče, my byli tři, což znamenalo, že hrála Lara (kterou jsem jako jediná ženská členka týmu vyfasovala já), a dva záporáci, Karel a Eckhardt. Cílem hry bylo objevit celý Louvre a odnést si co nejvíc předmětů pro daný typ postavy - záporáci malby, hrdinové (tedy v našem případě Lara, Kurtis zůstal v krabici) zase dokumenty, kterými má Lara prokázat svou nevinu ve věci vraždy von Croye. K dispozici jsme měli tři druhy karet - akce, které buď objevovaly/otáčely sektory v muzeu nebo umožňovaly pohyb postavy, pak střelbu a zdraví. V ideálním případě by se mělo hrát na dva týmy. To samozřejmě nevyšlo kvůli počtu hráčů, takže záporáci sem tam spolupracovali, sem tam šli proti sobě - a na konci dokonce jeden záporák navrhl, abychom druhého nechali vybouchnout s muzeem (protože po sebrání posledního artefaktu postupně vyletí celá budova do vzduchu). Bohužel nám druhý záporák (Pablo) z muzea unikl, zatímco jsme plánovali, jak pěkně ho zastavíme pootáčením všech čtverečků. 
 
     Samozřejmě, že naše hra nebyla zrovna vážná. Po zjištění, že můžeme za akce otáčet čtverce, jsme vesele rotovali celou mapou a snažili se tak zbrzdit postup svých kolegů/nepřátel. Pablo měl neskutečné zásoby akce, byl schopný přeběhnout půlku mapy, zatímco já a constantine jsme se ploužili po čtverečcích vpřed. Bylo mi vytknuto, že jsem dvě kola jen stála u východu a zbrojila, abych mohla sejmout každého alchymistu nebo Nephilima, kteří se pokusí projít s malbou ven (a Pablův tryskoúnik mi tento plán překazil). Hru docela brzdila kola, během kterých jsme nalízávali karty - v každém kole může postava udělat 3 akce, z čehož jeden typ akce je líznutí karty, jinak další nedostáváte. To pro nás bohužel znamenalo, že naše postavy trapně stály vedle sebe bez vzájemné přestřelky/kutí piklí, zatímco jsme zlověstně syčeli nad nešťastnými kartami akcí - pokud si třikát za sebou líznete nejnižší akční kartu, už vám to začne lézt krkem. 
 
     Výsledek hry? Lara pohořela, byla to prohra jak nikdy předtím. Občasná koalice Nephilim-alchymista byla vítězná, i když si teď zrovna nevzpomínám, kdo z mých kolegů byl co - ale Pablo nás oba na body rozcupoval tak, že ani společně bychom ho s constantinem počtem odnesených artefaktů nepřekonali. Osobně mám ale pocit zadostiučinění, že jsem jedno kolo stála nad mrtvolami nepřátel, než v dalším zase oživli. Záporáci si odnesli spoustu maleb, já ani jednu. Možná že příště, až se Kurtis přestane válet v krabici a rozhodně se mi pomoct, bude Lara očištěna od toho hrozného podezření. Do té doby bude muset bloudit po Louvre, otáčet čtverečky mapy a kvílet, proč za ni radši nehrál Joachim Karel. 
Sdílet:
comments powered by Disqus