Devátého srpna se v Praze odehrál již čtvrtý LC.cz sraz. Pro mě konkrétně tedy druhý... No a tak se s vámi chci podělit o své zážitky, přestože trochu se zpožděním :)

Hned ze začátku se musím pochválit, že se mi povedlo opět najít autobus, který mě do Prahy v daný čas dovezl - až si říkám, že se v jízdních řádech možná opravdu vyznám... Po deváté ráno jsem tedy dorazila na Holešovické nádraží, kde na mě již čekali Arakanga, Sethes a Pablo. O nějakou chvíli později se k nám připojil i Willy, který se "jaksi" oproti původním záměrům dostal taktéž do Holešovic.

Někde tam u metra se také uskutečnil mezi mnou a Sethesem jeden z nejúžasnějších obchodů v historii, jehož výsledkem je... tadá, mám TR1 a TR2! :D A tak teď běhám každý den po Benátkách... ehm, ale to sem nepatří :)

Nastoupili jsme do metra a jeli na Václavák, kde jsme se setkali se SuomiBaby. V tomto již kompletním počtu nám byl představen krásný obrázek sluníčka... totiž vlastně hrací plán k nastávajícímu kvízu. Nejdřív jsme si ovšem museli někde sednout, takže jsme se proplétali Pražskými ulicemi k jakési čajovně, u které jsme ovšem zjistili, že je zavřená, tak jsme pochodovali dál. Nakonec jsme skončili v McDonaldu - na ten není problém v Praze narazit... A tam začal onen vědomostní kvíz.

Soutěžícími jsme byli jen já, Suomi a Willy, protože Ari, Sethes a Pablo byli pořadatelé, kteří otázky vymysleli. Říkám si, něco takového by měli vysílat v televizi - všechny otázky samozřejmě o TR, no to bych si nikdy ujít nenechala! :) Hm, jinak tedy nějak se mi dařilo vybírat si velmi často otázky na TR2, který jsem jako jediný do té doby nehrála (což už teď neplatí, vivat Benátky! ), takže to býval někdy problém. Ale jinak musím říct, že ten kvíz byl výborný nápad, pevně doufám, že příště se dočkáme něčeho podobného... a že třeba budeme mít více soutěžících :) No a... o výsledku kvízu se tu zmiňovat nebudu, já jsem totiž hrozně skromná osoba a taky nevím, jak se mi to jen povedlo 0_o

Pak se opět jelo metrem a dojelo se do lesa. Totiž k lesu. Před ním jsme čekali, zatímco Ari a Pablo kdesi mezi stromy připravovali úkoly - u nás před lesem zatím padaly návrhy o krocení včel a o zmrzlině... Poté se staly dvě věci: Ari (vycházející z lesa) zavolal constantine a Willymu přišla SMS od PinkSun. Pěkné :)

V lese jsme se nejdřív pokoušeli rozlousknout jakési šifry, který prý byly jednoduché, ale to se lehce řekne... nakonec se to podařilo, přestože s velkou nápovědou :) A pak to teprv začalo: Úkoly jako předvést nějaký Lařin pohyb (kromě chůze, běhu a skoku), z dostupných prostředků v lese sestrojit nějakou věc z TR, pronést větu, vyskytující se v TR (těch jsme tedy pronesli hodně hlavně když jsme vybírali nějakou pro Willyho :D), provést nějaký zvuk, co Lara vydává a pak také nakreslit do hlíny klacíkem nějaký artefakt (Ano, správně, z TR, jak jste to uhodli? :D ). Tohle bylo taky naprosto suprové a neměla bych jedinou námitku proti příštímu zopakování či vymyšlení něčeho podobného.

A potom se opět jelo metrem (co bychom bez něj jen dělali...), tentokráte na bowling. Suomi nehrála, pouze to dokumentovala, a my ostatní jsme se na křivé dráze pokoušeli strefit ty zpropadené kuželky - ono se to tedy často i dařilo, ale často také naprosto nedařilo: viz magické číslo 3 ... nejdříve se čato objevovalo u Willyho, poté jsem přebrala štafetu já - i když pořád lepší než když se mi několikrát nepovedlo trefit ani jednu :-P

Když jsme skončili zašli jsme ještě do obchodu. Zatímco jsme se snažila vybrat něco malého, abych si mohla rozměnit peníze, Pablo a Sethes kupovali bonboniéry a Ari pronesla cosi o tom, že její mamka je zabije. Co se stalo doopravdy, netuším - i když pravděpodobně jsou oba stále naživu :)

Nutno říct, že to uteklo opravdu rychle, další zastávkou totiž byl opět Václavák, kde jsme se již rozloučili se Suomi, později v metru i s Willym a dále se už jelo na Holešovice, odkud jsem odjela i já... tedy s mírným zpožděním, protože se nějak rozsypal autobus či co a muselo se čekat na jiný. Mně osobně to zpoždění tedy vůbec nevadilo :) Nakonec ovšem bohužel/bohudík autobus dorazil... a tím pro mě skončil tento sraz... nemůžu se dočkat dalšího! A snad nás tam bude ještě více než na tomto :)