Dodatek ke zprávě: protože každý psal jinou část a nebylo pevně dané, kde se má skončit a začít, občas se nějaká pasáž opakuje, jen z pohledu jiného člena, tak se neděs, čtenáři :o)

Část první – Tři, dva, jedna...

No a je to tady. Půl roku pauza, věty typu "Jo, sraz bude až za dlouho, to půjde, to vymyslíme," a nekonečné rozhovory. To předcházelo druhému oficiálnímu srazu ladycroft.wz.cz. Vážení, byla to sranda a občas došlo až na nože (dočtete se později, nejspíš v Pablově části :o) ). A jak začít?

Vstávání bych tentokrát radši detailně nepopisovala, jen dodám, že jsme toho s EQUUDem moc v noci nenaspali (tím se myslí, že jsme tu noc prokecali, nic jiného si pod tím NEPŘEDSTAVUJTE!!!), takže jsme ráno vypadali jako dvě chodící mrtvoly. Zombési, vzpomínáš? :o) No ale dále. Lítala jsem po domě jak zběsilá, hledala vše potřebné. Kamera, ježiši, kde mám kameru?! Jo tady. Do háje, já nestihla zabalit dárky!!! Vezmu si s sebou stuhu, dodělám to po cestě. Sakra, kde mám batoh?! A tak dále a tak podobně...