Jump Arena

Možná jste si všimli, že jsme v poslední době začali pořádat různé akce, které mají vždy něco společného s naší milovanou dobrodružkou. Už jsme jako Dobrodruzi zvládali v limitu těžké disciplíny a pasti v Quick Gamu, řešili jsme náročné logické hádanky při snaze pomoci doktoru Indianu Jonesovi v jeho pracovně během Escape roomu, ale protože jsme přišli na to, že máme stále nedostatečné schopnosti v oblasti skákání a Lara, ta skáče opravdu hodně vysoko, rozhodli jsme se vše napravit a navštívili jsme Jump Arenu na Zličíně.

Všechno to začalo jednoho únorového večera, kdy se na slevomatu objevila akce právě na Jump Arenu. Koupili jsme si vouchery, a protože jsme na jejich použití měli čas až do konce května, dál jsme nic neřešili. No jo. Jenže ono ejhle… měsíce plynuly jak zběsilé, najednou byl květen a byl problém se usnést na nějakém příhodném datu. Všichni jsme už měli naše diáře plné. Po dlouhých diskuzích vyhrál nakonec pátek 19. května, přičemž pravdou je, že ač to nebylo datum příliš ideální pro nás pro všechny – únava, kterou jsme již trpěli (Willy přijel rovnou ze závodů, škola, práce), náročný den, který měl nastat (já a pochod Praha – Prčice v sobotu)… i přese všechno se vše vydařilo *pozor spoiler* na jedničku.

Byli jsme tři. Já (Pablo), Willy a Fil. Tři lidé, kteří se rozhodli doskočit až k výšinám.  Tři lidé, kteří skákali na trampolínách. (Zdravím Sethese)

Jump Arena na Zličíně je obrovitánský prostor trampolín všeho druhu s různými překážkami, nafukovacími atrakcemi a hlavně spoustou zábavy. Můžete tam dělat všechno to, co jste chtěli jako dítě (ano, chybí mi skákací hrady), ale tady to nevypadá trapně, protože to je i pro dospělé. Respektive hlavně dospělé, ač děti se tam často objevují také. Na místo je nutné dostavit se 20 minut dopředu kvůli převlečení se a získání instrukcí, ale nyní již ze zkušenosti můžu říct, že třeba 8 minut před začátkem bohatě stačí. Po hale chodíte bosky, popřípadě v ponožkách.

A co vás čeká a nemine? Od obyčejných trampolín tady máme seskoky z výšky – dají se dělat lehce salta, dále jsou zde basketbalové koše (košíková se nikdy nehrála snáz), obrovská vybíjecí aréna (místo plné trampolín i zešikmených na zdech, přičemž se do sebe všichni navzájem trefují míči), ale je tady i spousty nafukovacích překážek. Pamatujete si třeba na soutěž Wipeout (Drtivá porážka), kde soutěžící museli zdolávat obří červené koule? Chtěli jste si to někdy vyzkoušet? Zde máte možnost! Pamatujete si na otočné válce z Pevnosti Boyard, po kterých se musíte plazit, abyste se dostali na druhou stranu pro klíček? Ano! I to zde je! Nutno podotknout, že zde padáte z daleko vyšších výšek, než v Boyardu. Jinak veliký potlesk pro Willyho, který ji z nás tří jako jediný zdolal. U čeho jsme vydrželi asi nejdéle, bylo natažené gumové lano nad propastí plné molitanu. Spadnout do ní… horko těžko se dostanete ven. A přesto jsme do ní padali jako hrušky neustále. Tak měkoučké :) Druhá skvělá záležitost byla kladina přes tutéž propast, ale každý šel z jedné strany a mlátili a shazovali jsme se navzájem obřími molitanovými tyčemi.

Co říci závěrem? Určitě tady nejsme naposledy. Zaboha jsme nestihli vše, co by se stihnout dalo. Byl to první průzkum, první poznání. Pokud byste se tedy na příští výpravu chtěli vydat s námi, rádi vás přijmeme a společně si zaskáčeme ve stylu Lary Croft. Skoku zdar!

 

PS: za rozmazané fotky se omlouváme! Další důkaz, že musíme jít ještě jednou.

 

Sdílet:
comments powered by Disqus